Sluneční záření a vitamín D

Fenoménem, který můžeme spatřit v posledních desetiletích, je zvyšující se strach ze slunce. Slunce a sluneční záření jsou společností a médii označovány za něco škodlivého, před čím je nutno se chránit, pokud nechceme dostat rakovinu kůže či melanom.

Povědomí o tomto jevu je tak rozsáhlé a zaryté, že společnosti na výrobu opalovacích krémů a farmaceutické společnosti vydělávají miliony na nic netušících lidech, ke kterým nikdy nedorazila ani informace o prospěšných účincích slunění či slunečních paprsků, ani informace o jejich nutnosti k životu.

Proč jsou sluneční paprsky tak důležité k životu a jak to, že nyní se chráníme před jakýmkoliv stykem s nimi, když v minulosti se sluněním léčily závažné nemoci?

Jak se nahlíželo na sluneční záření v minulosti

Slunce je s námi spojeno už od začátku věků. Bez slunce by nebyl život na Zemi. Vždy, když slunce svítí, vše žije, roste a získává energii. Často se ve starých civilizacích slunce uctívalo jako Bůh. Lidé intuitivně věděli, že sluneční svit je pro ně něco dobrého a měli pravdu.

V dřívějších dobách lidé převážně pracovali venku na slunci. Avšak následně přišla doba industrializace a valná část lidí nastoupila do továren a začala chodit ven na slunce čím dál tím méně. S tím se objevil rozmach nemocí, které do té doby nebyly vůbec známé.

Značné ovlivnění názoru na opalování měla vyšší společnost v 17. a 18. století, kdy se ve větší míře rozšířil blahobyt. Opálení znamenalo příslušnost k nižší společenské vrstvě, tedy k lidem, kteří pracovali v zemědělství.

Tento pohled na opálení změnila až CocoChannel, která trávila prázdniny na plachetnici na moři, a tak  přinesla do módního průmyslu opálení jako nový trend. Lidé se tak začali častěji a intenzivněji slunit, aby šli s módou. To vše až do počátku 80. let, kdy dermatologové přišli s krémy proti UV záření a začali rozšiřovat informace o škodlivosti UV paprsků a jejich spojitosti s vyšším výskytem rakoviny kůže a melanomem.

Začátky vědeckého pohledu na sluneční záření

První spojení mezi nedostatkem slunečního záření a nemocí se datuje do poloviny 17. století. Dva vědci nezávisle na sobě si všimli, že rachitida neboli křivice (měknutí kostí) se objevuje jenom u dětí, které nebyly vystaveny dlouhodobějšímu slunečnímu svitu. Toto zjištění vedlo k bližšímu vědeckému zaměření na sluneční svit a jeho možný přínos pro lidské zdraví.

Vitamin D

Vitamín D se dá definovat jako prohormon. Není to pouze vitamín rozpustný v tucích, který je nutný pro absorbování vápníku v těle, ale taky hormon, jelikož ho tělo získává samo ze slunečního svitu přes pokožku.

Tento vitamín se vytváří v pokožce po jejím vystavení slunci. UV paprsky vytvářejí olej, který je následně vstřebán pokožkou do krevního oběhu. Zde je nutno si dát pozor při získávání vitaminu D ze slunce při letním pobytu u vody. Vitamín D se při tvoření ze slunečního svitu v prvních fázích dá snadno smýt. Proto se může stát, že i při značném pobytu venku na slunci a současném koupání lze mít nedostatek vitamínu D v těle.

Důležitost vitamínu D

Vitamín D je důležitý stejně jako ostatní vitamíny, možná ještě důležitější, kvůli svému přirozenému zdroji - Slunci. Z evolučně-biologického hlediska by nedostatek vitamínu D u člověka neměl nikdy nastat, jelikož jsme tvorové, kteří žijí převážně ve dne, a proto jsme na slunci neustále.

Matka příroda však neplánovala, že člověk se vyvine do stádia, kdy se může stát, že celý den nevyjde ven a ještě k tomu se přemístí do zeměpisných poloh, kde slunce svítí intenzivně jen pár měsíců v roce.

S nedostatkem vitamínu D je spojeno mnoho nemocí a zdravotních neduhů jako např.: křivice, osteoporóza, rakovina prostaty, prsu, žaludku, deprese, osteomalacie, slabý imunitní systém, vysoký tlak a další. Mnoho studií poukazuje na vztah mezi úrovní vitamínu D v krvi a určitou nemocí. Mnohé výzkumy došly k závěru, že nedostatek vitamínu D postihuje nejdříve kosti.

Deficit vitamínu D a symptomy

Nedostatek lze diagnostikovat, pokud testy prokáží hladinu vitamínu D v krvi pod 40-50ng/ml. Doporučuje se však mít vyšší hodnotu v krvi, přibližně kolem 60ng/ml. Symptomy nedostatku vitamínu D se mohou projevit jako únava, bolest svalů, deprese, špatná nálada či špatná paměť. Často se vyskytuje u pacientů deficit i přes absenci těchto symptomů.

Alternativní zdroje vitamínu D

Kromě slunečního záření, které je nejpřirozenější a optimální pro příjem vitamínu D, se vitamín D nachází i v potravinách. List potravin, které uvedu, však obsahují jednak příliš malé množství vitamínu D na porci pro získání optimální hladiny vitamínu D v krvi, ale také kromě vitamínů a minerálů obsahují těžké kovy a způsobují acidózu v těle.

Mezi těmito potravinami se nachází: ryby (sardinky, makrela, losos, tuňák), mléko obohacené vitamínem D (u nás těžko sehnatelné), vajíčka a hovězí maso.

Pokud nechceme přijímat tyto potraviny ve velkém množství pro optimální hladinu vitamínu D nebo jsme vegani / vegetariáni, dalším zdrojem jsou vitamínové doplňky stravy. Na trhu můžete narazit na doplňky stravy vitamínu D2 a D3.

Rozdíl mezi vitamínem D2 a D3

Obě formy vitamínu D mají ve svém názvu kalciferol. Toto slovo pochází z latiny, kde znamená „nositel kalcia (vápníku)“.

Vitamín D3

D3 neboli cholekalciferol je podle vědeckých studií 4x účinnější v absorbování než D2. Je však dražší a složitější na výrobu – získává se ozařováním lanolinu UVB paprsky. Lanolin je mazlavá látka z mazových žláz zvířat tvořících vlnu - nejčastěji ovce domácí.

Vitamín D2

D2 neboli ergokalciferol se považuje za neideální doplněk vitamínu D, protože při své absorpci tělo zatěžuje. Přesto je vegany často preferován. Tato forma se získává podobnou cestou jako D3, kdy jsou houby a kvasnice vystaveny UVB záření. Tato forma není příliš efektivní a je potřeba vyšších dávek.

Doporučené dávkování vitaminu D

Doporučené dávkování u vitamínu D se často liší podle studie, ze které daný zdroj informací čerpal. Starší studie dokládaly, že stačí získávat přibližně 400 – 600 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D denně.

Poslední výzkumy však dokazují, že se lidem trpícím nedostatkem vitamínu D z různých příčin (práce u námořnictva v ponorkách, náboženstvím stanovené oblékání – islámské ženy, apod.) i přes konzumaci potravinových doplňků vitamínu D v množství okolo 500 IU nezvýšila hladina vitamínu D v krvi. Studie doporučují konzumaci vitamínu D v množství 1 000 – 4 000 IU denně při absenci slunečního svitu.

Dobrá nálada, zdravé tělo, harmonie ducha

Vitamín D je jeden z esenciálních vitamínů, které není radno zanedbávat. Je spojen s funkcí mnoha orgánu včetně centra pro úpravu nálady. Při dobré náladě bereme život s nadhledem a je pro nás snazší nenechat se rozhodit malichernými věcmi. Je snazší držet se stanovených životních cílů a nenechat se vykolejit. Vitamín D, i když se na první pohled nemusí zdát, nám dokáže velice usnadnit život jak proti zákeřným nemocem, tak proti uštěpačným lidem.