V-TALK #60: Blue Zones
V dnešní době se v médiích hodně mluví a píše o tom, co je a co není pro člověka zdravé. Příznivci různých táborů se předhánějí v podpoře často velmi protichůdných zdravotních tvrzení a doporučení. Kdo více by nám ale mohl říci o tom, co je a co není pro člověka skutečně zdravé, než obyvatelé tzv. modrých zón, kteří žijí mnohem déle, než lidé jinde na světě?
Co jsou modré zóny?
Jde o oblasti, kde se vyskytují největší koncentrace lidí, kteří se dožívají přes 100 let věku. Jako první tato místa zmapoval novinář, badatel a expert na dlouhověkost Dan Buettner. Společně s týmem National Geographic se v roce 2004 vydal napříč kontinenty, kde hledal nejdéle žijící národy na světě a jejich recept na dlouhý a šťastný život.
A co zjistil? Které země to jsou?
Je to řecký ostrov Ikaria, italská Sardinie, japonský ostrov Okinawa, oblast Nicoya v Kostarice a taky americké město Loma Linda v Kalifornii, kde se lidé dožívají v průměru o 10 let více než v okolních státech.
A ví se, nakolik je to dáno geneticky, že se v těchto místech lidé dožívají takové dlouhověkosti?
Podle nejnovějších vědeckých studií je délka života ovlivněna genetikou pouze z 20–25 %. A naopak více než 70–80 % můžeme my sami ovlivnit životním stylem.
V čem se tedy skrývá onen pověstný elixír mládí, zdraví a dlouhověkosti?
Předpokládá se, že jedním z nejdůležitějších faktorů je strava. Jídelníček těchto lidí tvoří pestrá strava, bohatá především na sezónní a lokální potraviny, celkově s převahou rostlinných složek výživy jako je ovoce, zelenina, brambory nebo luštěniny. Pokud konzumují maso, je to maximálně 2x do týdne. Další plnohodnotné bílkoviny čerpají z lokálních zdrojů jako jsou ovčí sýry, kozí mléko, ryby a domácí vejce. Stravu obohacují také o antioxidanty z česneku, zeleného čaje, ale třeba i vína lokální produkce. Jak je tedy vidět, není to o žádných extrémech.
Obyvatelé modrých zón se zásadně nepřejídají a jedí přiměřeně. Nikde zcela nevyřazují žádnou přirozenou složku potravy – ať už se jedná o lepek, obiloviny, mléčné výrobky nebo maso. Jednoduše konzumují potraviny rostlinného původu, které se v místech přirozeně vyskytují (případně si je obyvatelé sami vypěstují) a produkty živočišného původu taktéž vlastní či místní produkce.
Předpokládám, že mají i málo průmyslově upravených potravin.
Přesně tak. V žádné z modrých zón nejí obyvatelé průmyslově zpracované potraviny ani nepijí žádné slazené nápoje
A co se týká pohybu? Nějaké doporučení?
Je zajímavé, že oblastech modrých zón lidé nechodí do posiloven ani fitness center. Pohyb mají, ale mají ho přirozený, zejména ve formě chůze. Nikde neběhají maratony, ale pracují na zahradě, praktikují pastevectví, rybolov, chodí pěšky na trh i do kostela. Jsou tak velmi často venku na sluníčku, z kterého získávají mimo jiné i vitamín D.
Všechny tyto národy spojuje také vědomý smysl života. Zkrátka ví, proč žijí a proč tu jsou. Například v Japonsku pro to mají název„ikigai“ – důvod, proč ráno vstáváme z postele. Drtivá většina devadesátiletých a stoletých lidí v modrých zónách má stále své „ikigai“. Ať už je to pomoc s výchovou dětí, práce na farmě nebo obdělávání půdy – a to i mnoho let po odchodu do penze. Jinými slovy, je nesmírně důležité, aby lidé v každém věku měli stále pro co žít a cítili, že jsou potřební. Proto i ve velmi pokročilém věku lidé nezůstávají sami. Jsou s rodinou nebo v různých komunitách, chodí do kostela a setkávají se s ostatními, což velmi přispívá k jejich psychické pohodě.
Peti, můžeme si od těchto lidí vzít nějaký příklad? Co zařadit do našich uspěchaných životů?
Život by neměl být o žádných extrémech. Měli bychom se vrátit k selskému rozumu a opravdovým hodnotám, což je pro spoustu lidí velmi těžké. V současné době je jednodušší koupit si nějaký doplněk stravy, o kterém si myslíme, že nám zaručí dlouhověkost a zdraví. Ale o tom to není.
Je potřeba, aby náš celkový životní styl byl v pořádku. Základem by měl být každodenní přirozený pohyb, vědomí smyslu našeho života, odpočinek, pestrá a přiměřená výživa z lokální produkce ale i pevné sociální vazby s rodinou a přáteli. Až pak můžeme stravu o něco doplnit. Všude se o těchto věcech často mluví a v našich rozhovorech to i my připomínáme. Pořád to ale spousta lidí nedělá.
***
Děkujeme, že jste byli s námi, a přejeme vám mnoho životodárné energie!
CO JE TO V-TALK
V-talk je naučně-vzdělávací pořad z dílny Vitalvibe. Na sociálních sítích vyšlo 78 epizod o zdraví, životním stylu a stravování. Tento formát přináší ucelené odborné informace i praktické tipy, jak řešit zdravotní problémy přirozenou cestou a hlavně jak jim předcházet.
✦
Ing. Marcela Vinklárková
moderátorka V-talk, naše dlouholetá event manažerka
Networking s komunitou se zájem o vědomý životní styl i vlastní letité zkušenosti ji přivedly k šíření těchto informací mezi co nejvíc lidí. To dalo vzniknout pořadu V-talk.
✦
Ing. Petra Vašková
autorka obsahu V-talk, naše expertka na výživu a zdraví
Věnuje se výživovému poradenství a lektorování jógy. Vystudovala technologii potravin se zaměřením na výživu. Na téma zdravého stravování také přednáší.
✦
Sabina Doskočilová
kameramanka a produkční, tvůrkyně našich videí
Její dvě vášně: profesionální výtvarnická praxe a vědomý životní styl se spojily dohromady při tvorbě videí pro Vitalvibe. Zde uplatňuje svoji kreativitu a estetické cítění.